Chci se naučit čínsky – co že to chceš?

Důležitá otázka, kterou klientům vždy před začátkem vzájemné spolupráce kladu, je: „co přesně se chcete naučit?“ Chcete se naučit číst čínské noviny? To není problém (po zvládnutí adekvátní přípravy). Chcete se naučit plynně konverzovat s čínským kamarádem v jeho rodném jazyce? Připravím Vás na to. Chcete oboje zároveň? V pořádku, ale rozdělme si to nejdříve. Preferuji si s klienty vytyčit jasné zaměření a to i při vícero celkových cílech.
V jazycích běžně rozdělujeme čtyři části, které spolu navzájem více nebo méně souvisí –
a to:

 

1) konverzace

2) poslech

3) čtení

4) psaní

 

I za předpokladu, že chce klient zvládnout všechny tyto dovednosti (což není  nezbytně nutné), rozdělíme si je a cvičíme je v logické návaznosti. Tak je studium:

 

  1. a) efektivnější
  2. b) zábavnější
  3. c) zbaveno faktoru skákání „sem – tam“(hned znaky, hned tóny, gramatika – aby
    z toho nebyl „guláš“).

 

Logická návaznost – vše pěkně popořádku

 

Logická návaznost čtyř základních částí jazyka v Čínštině vleže vypadá takto: Základem je poslech. Ne ten poslech co jste si představili teď. Nejedná se o strojené učebnicové nahrávky, kroužkování odpovědí na otázky v knize. Jde o poslech živý (tj. klient poslouchá, co čínsky říkám já, a opakuje po mě. V rámci tohoto tréninku ale zůstává nejdůležitějším cílem vytvořit poslechový „vklad“, aby si klient zvykl na zvuk (správně vyslovované!) čínštiny.

Poté využíváme svižnou, opakovací interaktivní metodu, při které klient dostává příležitost si nové věty i slova velmi dobře procvičit a zažít, a to díky zvyšujícímu se tempu opakování a cílenému obměňování slov ve větě. Cílem tohoto nácviku je, aby klientovi přicházely odpovědi „samy“, tj. nemusel nad nimi přemýšlet.

 

Do znaků se ve většině případů „pouštíme“ až po zvládnutí základů mluvného slova. Když jsme se v dětství učili svou mateřštinu, také jsme nejdříve uměli mluvit, až poté jsme psali…

 

Psaní znaků používáme jako základ pro čtení – píšeme, abychom se důvěrně seznámili s jejich strukturou, pak dále znaky hlavně „rozkládáme“, psaní pro schopnost čtení už dále není nezbytné.

Důležitá poznámka na konec: protože každý má jiné jazykové cíle, upravujeme systém nácviku i pořadí probíraného materiálu podle potřeb konkrétního klienta (jednotlivce nebo skupiny).

Kontext, prosím

 

Jsem silným zastáncem kontextu v jazykové výuce. Myslím, že osamocené slovo vlastně význam nenese (ačkoli ve slovníku najdeme, co slovo znamená, často nevíme jak ho použít – viz nesčetné „čechismy“ v angličtině náš česky mluvících, popř. jaksi nesrozumitelné konstrukce v čínštině, pokud pasujete čínská slova na anglickou gramatiku, použití slov, atd.)

 

Ve výuce to znamená, že se s klienty vždy zaměřuji primárně na sousloví a celé věty, nikdy ne na jednotlivá slova. Máme samozřejmě vypsaná nová slova, ale jen pro referenci, důležitým zůstává celá věta, v které je slovo zasazeno a v které vyjadřuje svůj význam.

 

祝大家学习顺利!

 

Libor Mattuš

马龙

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *